Milá Charlotto,
vůbec Vás neznám a na Vaše stránky jsem se dnes dostala „zcela náhodou“ – vlastně „nenáhodou“… A strávila jsem u nich kus dne a četla jedním dechem (zej. poradnu)…
Píši Vám proto, že jsem nadšená z Vašich „jednoduchých“ informací a rad, které mi mluví zcela z duše – kladla jsem si na závěr otázku, zda jsem je snad nepsala já…??
Týká se to nejen poradny, ale i Vašeho života… Poslední dobou potkávám lidi, kteří opravdu žiji a zpravovávají téměř totéž, i co se týče svého vývoje…
Omlouvám se za troufalost, ale vyburcovalo mě napsat Vám pár řádků s touto zpětnou vazbou. Také jsem během dvaceti let vědomě zdolávala jednu překážku za druhou a došla k radikálnímu sebepřijetí, za což jsem šťastná a ulevilo se mi.
Jediné, co mi ale zbývá (podstatné), je vyřešit manželskou krizi. Jsme spolu s manželem 33 let. Já udělala za poslední roky „řetězec změn“ (v osobním i pracovním životě), ale manžel se „křečovitě drží starého“. Děti jsou již z domu, mohli bychom si užívat společného času, ale moc to nejde. Přestože manželovi „porcuji“ již roky, že se náš vztah nevyvíjí a mně to již nevyhovuje, zůstaly veškeré mé snahy téměř bez odezvy. Nyní, o úplňku, konečně poprvé manžel přiznal, že se cítí jako v pasti. Totéž já.
Takže jsem dnes udělala pokus – vytiskla jsem pro nás oba Vaše odpovědi jiným klientům, tzn. ty, které se nás týkají… Jsou napsány tak nádherně „jednoduše“ a přehledně, že to pochopí každý… A nechávám vše plynout… Uvidíme…Manžel má „MOŽNOST VOLBY“ (asi víte o „Barometru chování“ z kineziologie…) – kontakt na Vás mám(e)….
S přáním krásného dne