Dbrý den, jsem s přítelem 10 let, asi 2 roky řešíme krizi ve vztahu, týká se mé žárlivosti a jeho touze po větší svobodě ve vztahu. Před rokem se na služební cestě zamiloval do cizinky. Jejich "láska na dálku" trvala cca 3 týdny, došlo k líbání, zamilování, chtění se znovu vidět. Vztah jsme doma ukončili s tím, že jsme se prozatím nikdo neodstěhovali. Po 3 týdnech však přišel zpět s tím, že to byl omyl a uvědomil si, že chce být se mnou. Vzala jsem jej zpět, ale od té doby je vše špatně. 

Cizinku jsem odpustila, ale od té doby jej v podstatě stále hlídám a jsem jen "ve střehu", kdy přijde zase další bolest. Po 3 měsících, co jsme se znovu dali do kupy odjel opět na služební cestu, poblíž místa, kde byl prvotně. Jelikož jsem se bála, že se s ní uvidí, vlezla jsem zpětně pak do výpisu telefonu. K mému nemilému překvapení jsem zjistila, že se na služební cestě opět seznámil se ženou, se kterou si od té doby psal a volal několikrát denně po dobu xxx týdnů. Doma jsem na něj po čase zaútočila, řekl mi, že jde o kamarádku a řeší vesměs věci pracovní.. Bohužel i v takové časy jako ráno v půl šesté, večer ve 22 hodin a nedokázal mi to vysvětlit, přišlo mi to podivné.. I tak jsem mu chtěla věřit, ale stejná situace se opakovala půl roku po této... Pro změnu šlo o ženu 28 let starou (našla jsem si ji pak na sociálních sítích) ze Slovenska..  (Partnerovi je 45 let, dle mého zažívá klasickou krizi středního věku...) 

Doma vše gradovalo, byla jsem úplně zničená.. On se začal chovat úplně jinak jak dřív. Začal chodit na večírky, bavit se, seznamovat se s mladšími ženami, když jsem se proti tomu ohradila, že mě to bolí, protože se stalo co se stalo, ohradil se tím, že je svobodný a chce si užívat a nežít jako důchodce, že ho ženy baví a co je mi po tom, s kým a jak a o čem a jak často si píše, že je to jeho soukromí. Absolutně nechce slyšet slova o kompromisu.. Řekla jsem mu, že chápu večírky, zábavu a flirt tam, ale nepochopím, proč si na ty ženy shání kontakty a pokračuje pak dál i po delší časový úsek... Že v tom tedy pak nevidím pouhý flirt a seznámení, ale touhu danou ženu poznat lépe... 

Argumentuje, že je to v dnešní době běžné, lidé se seznamují a hledají na sociálních sítích atd. Každopádně je prý můj problém, že jsem se nesrovnala s 1. nevěrou, když už je to rok za námi a pro něj je to minulost. Nemám jej prý omezovat, je svobodný člověk a chce takto žít a nikdo mu do toho nemůže mluvit. Mám jej ráda, ale tímhle mě opravdu od sebe odrazuje a nedokážu mu věřit. Je možné vůbec najít cestu zpátky? Je to opravdu normální a dělá to tak každý muž? 

Tvrdí mi, že jsem jen přehnaně hysterická a žárlivá a nemůžu jej omezovat a chtít po něm, aby to nedělal. Nedělá prý nic špatného, jen má kamarádky, se kterými si rád píše, volá a baví jej to... Má bolest jej netrápí, protože má pocit, že mi dal dost času na to, abych se srovnala. Dřív toto nedělal, v podstatě ani nikam nechodil, nevyhledával společnost lidí, natož mladých žen a pro mne je to úplně nová situace... 

Dobrý den,

rozumím Vaší rozmrzelosti, kontaktovat jiné ženy pro Vás znamená ztrátu důvěry. Obecně se doporučuje téma otevřít a chtít odpověď, proč se takto chová a co ho k tomu vede. Hledá povyražení? Baví ho „jen“ flirtovat s cizími ženami, protože to přináší jakýsi pocit uspokojení, zábavu, vzrušení? Má potěšení z toho, že je o něj zájem?

Chtějte vědět, co mu ve vztahu chybí, co se mu nelíbí a co byste mohli (oba!) udělat pro to, aby se situace zlepšila? Motivy mužů jsou různé, proto abyste mohla situaci nějak řešit, je pro Vás důležité znát jeho postoj.

Je to jediná možná cesta. Pokud se nedohodnete na nějakém řešení, můžete oslovit někoho, kdo vám pomůže problém rozkrýt a vztah stabilizovat. Podmínkou je, abyste o to oba stáli. 

Muži jsou na seznamkách, protože si chtějí „něco dokázat“, zpravidla to souvisí s jejich sebevědomím. Těžko předjímat, ale i soudit, protože neznám okolnosti vašeho soužití. Možná hledá únik ze stereotypu, který vnímá ze svého úhlu pohledu, kdy si chce dokázat, že „nepatří do starého železa, život je krátký, jedna žena nestačí, dokud to jde, musím si užívat“ atd. Možná mu chybí něco, co mu (z jeho pohledu) nemůžete poskytnout.

Je možné, že se projevujete jako „hysterka“, nicméně děje se tak z důvodu zklamání a bezmoci. Zvlášť pocit bezmoci je velmi tíživý a je důleřité v životě hledat cestu, jak z něho ven. Někdy je to velmi těžké, protože víme, že bychom měli něco podniknout, ale zároveň se bojíme změn. Změna znamená nejistotu a té málokdo umí bez silného impulsu a odhodlání čelit.

Vaše dotazy: Je možné vůbec najít cestu zpátky? Je to opravdu normální a dělá to tak každý muž? 

Ano, je to možné, za předpokladu, že oba mají chuť vztah zlepšit. Nepůjde to, když partner hlásá „nech mi mou svobodu“ a smiř se s tím. Tady jde o egocentrismus, který se zdravým vztahem nemá co dočinění.

Je bohužel velmi časté, že muži (i ženy) kontaktují další osoby na sociálních sítích, z plezíru, anebo proto, že hledají paralelní či jiný vztah. U páru, kde funguje komunikace, intimní život a sdílení, to normální není. Kontaktování lidí za zády partnera za účelem seznámení a flirtování, je citelným zásahem do vztahu, který narušuje emoční a citové pouto páru. Provalení pak znamená ztrátu důvěry, která se obnovuje velmi dlouho.

Doporučení:

Pokud chce, abyste ho neomezovala, musí přijmout i fakt, že nebude omezovat on Vás. Měla byste hledat zdroje své síly, abyste nebyla ta slabší, ustupující. Pracovat na své sebehodnotě a sebevědomí. Realizovat se, jednoduše řečeno – dělat, co Vás baví a co Vám dělá radost. Když to nenajdete v práci, hledejte možnosti ve volném čase. 

Prvním krokem je rozhodnutí, jakmile se rozhodnete, že se nenecháte vláčet okolnostmi a lidmi, začnete být nějak aktivní, na každou akci zaznamenáte reakci, věci do sebe začnou zapadat, budete se sama rozhodovat, co k sobě pustíte a co ne, a stanete se iniciátorkou událostí příštích.

V mé publikaci pro ženy najdete mnoho podnětů na téma zdravé sebevědomí a osobní rozvoj: https://www.grada.cz/zeny-klic-ke-spokojenosti-je-v-nas-10372/

S pozdravem

Charlotte Benátská